Barva oka

            Vlk, jeden z předků psa, má relativně světlé oči. Mezi plemeny psů, která člověk záměrně vyšlechtil, se vyskytuje celá škála barevných odstínů očí, od opticky téměř černých až po světle žluté – dravčí. Standardy jednotlivých plemen obyčejně uvádí, jaká barva očí je žádoucí.

Statistika ukazuje, že převážně je žádána barva očí tmavá – viz tabulka sestavená dle standardů v BI Lexikon Hunderassen, H.J.Swarovsky, DDR 1985:

Z tabulky je zřejmé, že u většiny plemen ( 74 % ) jsou požadovány oči tmavé, černé a tmavohnědé. U mnoha plemen jsou ale povoleny i jiné odstíny, jako je světle hnědé nebo dokonce i oči modré.

Mnozí badatelé se shodli na tom, že na barvě oka se podílí určitý gen, který označili písmenem Ir ( odvozeno od iris = oční duhovka ). U tohoto genu jsou popisovány tří alely, a to Ir, Irm, IrY, které vytváří tři odstíny hnědé barvy, a to Ir temně, Irm středně a Iry světle žlutý. Udává se neúplná dominance mezi těmito alelami ( viz ABC genetiky drobných zvířat,  Šiler a Fiedler, 1978 ).

Znamená to, že jedinci Ir Ir (dominantní homozygoti ) mají oči tmavé, jedinci Ir Irm mají oči světlejší než předchozí, ale tmavší než jedinci Irm Irm beno Irm Iry, a nakonec jedinci Iry Iry mají barvu očí světlou.

Pro chovatele je důležité vědět, že tmavší oko je dominantní nad světlejším a že z rodičů se světlýma očima nelze očekávat potomky s barvou očí tmavší než má rodičovský pár. Partneři s tmavší barvou očí ale mohou být nositeli recesivního genu pro světlé oko a přivést na svět potomky s velmi světlýma očima!

Mimo tento základní gen pro barvu očí spolupůsobí i jiné geny na sytost barvy oka, a to geny, které ovlivňují zbarvení srsti.

Světlejší oči ( světle hnědé až žluté ) mají vždy jedinci s hnědým nebo modrým pigmentem ( játrovým nebo břidlicovým nosem ).

• Hnědé zbarvené srsti je způsobeno přítomností genu b od obou rodičů, tedy b b. Tento gen v homozygotním stavu brání vzniku černého pigmentu kdekoliv na těle psa, tedy nejen v srsti, ale i v očích, drápech, nosní houbě. Proto má vždy pes zbarvený na základě hnědého genu b oko světlejší než jedinec stejného plemene, zbarvený normálně s černým pigmentem. Vodítkem pro určení, zda světlejší oko patří k barvě srsti nebo zda jde o nedostatek, musí vždy být zbarvení nosu ( nosní houby ). Pokud je hnědý, ať již je srst jednolitě hnědá ( hnědý pudl, hnědý špic ), hnědá se znaky ( hnědý jagdteriér, saluki ) nebo skvrnitá ( německý ohař hnědý strakoš ), musí být vždy oko světlejší.
• Modré zbarvení srsti působí gen pro zředění černého pigmentu d, který pokud je přítomen v homozygotní formě d d od obou rodičů určí, že se štěňata narodí modrá ( šedá ) a ne černá. Tento gen ovlivňuje i hnědý pigment tak, že jedinci jsou stříbřitě šedí – typickým příkladem je výmarský ohař. Psi s genem d d  mají vždy oči světlejší a nos

Ne černý, ale břidlicově šedý!

• U pravých albínů, kteří jsou u psů velmi vzácní, není pigment ani v očích, a ty jsou pak bělavě červené. Albinismus je vyvoláván genem ca ve formě ca ca.
• Červené oči se také vzácně vyskytují u pekingských palácových psíků vlivem působení genu b ve formě p p ( od obou rodičů ), který mění černou barvu na kouřovou a vyvolá úplnou ztrátu pigmentu v očích.
• Modré oči vznikají následkem působení několika faktorů:
  1. Gen M ( dominantní ) po tzv. merle zbarvení srsti kolií, šeltií a některých dalších plemen ( často i dogy – harlekýni!) je provázen výskytem jednoho nebo obou očí modrých. Často není takové oko celé modré, ale má klíny sytého pigmentu v jinak modré duhovce. To znamená, že část oka je pigmentována normálně, jiná část různého rozsahu je modrá. Výskyt modrých očí u merle zbarvených jedinců nelze předem předvídat nebo mu zabránit, protože se vyskytne zcela náhodně tehdy, když se šedá skvrna ( černá srst změněná genem M na šedou ) dostane k oku nebo kolem něj.
  2. U některých plemen z větší části bílých ( extrémní strakáči ) může dojít náhodně ke ztrátě pigmentu i v oblasti oka a takové oko je pak modré. Často se tato vada objevuje např. u dalmatinů. Toto modré oko není podmíněno dědičně a jeho výskyt je rovněž náhodný, bývá však častým průvodním jevem při depigmentaci oblasti očí na hlavě.
  3. U sibiřských husky nebo malamutů se vyskytují modré oči podmíněně dědičně. ( U těchto plemen se někdy vyskytují modré oči i v oblasti normálně pigmentované ). I u těchto plemen může být rozsah modré barvy různý – obě oči modré, je jedno oko modré nebo modré jen části duhovky. Vznik modré barvy je zde vyvolán přítomnosti genu cb. Při spojení jedince s modrýma očima s partnerem s očima normálně zbarvenýma, se modré oči neobjevují přesně podle zákona o dominaci a recesivitě. Ukazuje se, že pokud dostane potomek od některého z rodičů gen pro modré oko, vznikne modré zbarvení ( pozor, rozsah modré barvy v oku je zcela náhodný ), pokud vlohu nedostane, má oči normální. Nebo naopak – má-li pes modré oko ( nebo alespoň modrou část duhovky ), nese gen pro modré zbarvení očí. Pokud má oči normální, tento gen nemá, nemůže ho svým potomkům předat.

Souhrn genů ovlivňující zbarvení očí u psa:

Ir = dominantní gen pro tmavé oči

Irm = jeho recesivní alela pro středně hnědé oči

IrY = jeho recesivní alela pro světlé oči